Vzpomeňte dnes na Wavoka!
Dneska je to už 15 let. To to letí.
Úplně živě si pamatuju, jak mě Wavok někdy ve třinácti čtrnácti letech přitáhl z Lokotky do Slávie a přesvědčil mě, že bych se měl naučit lyžovat a ne jenom běhat a plavat. A začít jezdit LOBy. Říkal totiž, že v zimě se neplave, ale lyžuje! V tý době už Kubíček se Sudem jezdili na JMS a svěťáky, což pro mě bylo nepředstavitelný, a byli to pro mě neskutečný borci.
Stejně tak vidím, jak mě a mladý Čoudy někdy v letech 1997-98 začal trénovat. Jak jsme mezi barákama na Petrohradu jezdili za tmy na kolcích, takovej těch na klásu s malým kolečkem na tykadle vepředu, který vytáhl někde ze sklepa. A jak jsme v Borčáku běhali kopce od viaduktu a nahoře posilovali. A pak, asi někdy v prosinci 1997, prošlapávali stopy kolem Zlatý Studny na moje první LOBy, co jsme pořádali na Zadově.
V pondělí jsem se byl vyklusnout ke Svatební skále na Radyni. Stavím se tam skoro pokaždý, když tam jdu běhat. Jestli budete mít čas, zastavte se u toho pomníčku taky. Vypadalo to, že jsem nebyl první, kdo tam tenhle týden byl. A to je dobře.
Chtěl jsem sem dát fotku, ale žádnou jsem nedohledal. V tý době totiž ještě nebyly digitální foťáky. Ale to nevadí, stejně si ho všichni živě pamatujem.
Závěrem přidávám jednu z reakcí na naše víkendové LOBy v Abertamech:
Ahoj.Vracím se k víkendovým LOBů u Abertam. Moc velké díky – byly to parádní závody. Už dlouho (pokud vůbec někdy) jsem nejel v takhle krásně nakličkových stopách, a ještě k tomu v terénu který se porostem blíží Skandinávii. Sobotní middle i sprint byly mapově krásně náročné, u sprintu vůbec nevadily trochu delší časy, aspoň jsme si to užili.
Bylo to nádherné – včetně mého experimentu v neděli na postupu mezi K5 (42) na K6 (50) na trati longu pro H65, kdy mě to v polovině sjezdu sjezdu po plné zelené přestalo bavit, odbočil jsem doleva, seběhl (bez lyží) k potoku, ten přelezl a trefil se hlubočákem k té boudičce na kraji lesa – Helmutovi jsem na tomto postupu nadělil 4 minuty, rychleji než já to jeli jen dva podstatně lepší lyžaři Frey a Zlesák.
A moc fajn bylo, že i pro veteránské kategorie to byla z hlediska dosažených vítězných časů opravdu klasika, a ne nějaký padesátiminutový trochu prodloužený middle (jak nesmyslně předepisuje příloha k soutěžnímu řádu). Věřím, že Honza by byl v cíli stejně nadšený jako já… Určitě se na nás tam někde zhora včera a předevčírem potěšeně díval. Zdeněk(Koč)
PS: Jitka Čoudovka poslala fotky, přidávám je sem a děkuju
