Finlandia Hiihto s Globusem a se Sudem

Nejdřív si přečtěte článek, ať víte vo co jako de.

výsledky zde:http://finlandiaresults.etaika.fi/portals/2/P50.html

trasa pěkně zde: http://www.tulospalvelu.fi/gps/20130223finlandia/

na lyžích v helsinkách zde: http://www.sports-tracker.com/#/workout/ovodr/dae9cotdfu3jh4lq

a fotky zde: http://vodr.rajce.idnes.cz/Finlandia_2013

a článek je tu: Finlandiia hiihto
Tak jsme vyrazili s Globusem na pořádný závody. Honit se s Láďou Provodem kolem zámečku na Hojsovce už nás nebavilo, tak jsme to jeli zkusit na sever mezi Järvineny, Peltoneny a Karhy.
Pro Globuse to byl vlastně dárek k plnoletým čtyřicátinám, kterým jsme mu chtěli připomenout, že je pořád ještě lyžař ne zedník a obkladač. Protože jsme ho nechtěli poslat samotného, finštinu ještě nemá tolik zmáklou, tak jsem se „obětoval“. Akorát jsem si to musel zaplatit, letenku mám, kdyby bylo Láďo zase na nějakou dotaci potřeba.

Závod se koná v Lahti, my jsme bydleli v Helsinkách u Jouni Hämälainen a Evy Hämälainen. Jouni je fin, Eva je češka. Z Brna, sestra Katky. Mojí ženy. Helsinky jsou sice hlavní město, ale lyžovat se tam dá. Od Hämälainenů je to do stopy 3 minuty pěšky. A buď můžete jet na jih až skoro do přístavu, asi tak 7 km, nebo na sever až na letiště (asi 10km). Ale taky můžete jezdit kolem Pirkoly nebo Paaloheiny nebo jiného Hejny a točit a točit. Že je tma nevadí, leccos je osvětlené. A všechno upravené. V Helsinkách cirka 700 km stop, to jen tak na okraj. Taky na těch stopách lyžuje dost lidí, většinou hobíci a rakváři. Mládež je v šoping centrech. Večer mažeme lyže a protože mají v kolárně hlásič požáru, tak to radši neriskujeme a mažeme v budce na popelnice. Je to sice venku, ale hlásič požáru tam není. A je to dobře odvětrané a nemusíme zametat.

V sobotu 23. února jedeme z Helsinek závodit do Lahti, vstáváme v pět, vyjíždíme v 6, řidič Eva. V Lahti jsme v 7,20 máme pronajatou šatnu. Teda ještě je tam s náma pár zaměstnanců INTERSPORTU, kde pracuje taky Jouni, ale to nám vůbec nevadí, místa je tam dost. A hlavně je tam teplo a je to přímo pod skokanskýma můstkama na stadionu. A je tam kuchyňka a lednička a dost piv. A televize. A sprcha a samozřejmě sauna. Ale protože nám chvíli trvá než se odprezentujeme, převlečeme, namažeme si, vysereme se, tak na většinu z těchto věcí nemáme čas a jdeme rovnou do předstartovního prostoru. Tam musíme být v 8.30 .Kromě nás tam je dalších cca 600 závodníků, všichni kdo startují v první vlně. V 8.40 otevírají první bránu a celý ten dav se nahrne o 100 metrů dál, k druhé bráně. Vchod na stadion. Mě pustili hned dovnitř protože mám číslo 85, a to je Elitvlna (malá protekce z INTERSPORTU). Tak si jdu v pohodě na start, kde mám přesně vyznačené místo. A ejhle, už tam má někdo lyže, no nevadí, nějak se domluvíme. V 8.50 otevřeli bránu pro zbývající. Mají to k lajně asi 150 metrů a všichni závodí už teď. Holt nikdo nechce stát vzadu, ani Globus ne a tak si vybojoval místo asi 3 řady za mnou. A čí že jsou ty lyže, co byly na mém místě. Jedný Finky, jmenuje se Liisa Antila a znám ji asi 15 let. Dělá taky LOB a je dost dobrá. Teda v tom LOBu, jinak to vždycky byla taková nafoukaná kráva. Tak jsem jí pozdravil a chtěl prohodit pár zdvořilostních frází, ale skoro ani neodpověděla. Prostě nafoukaná. Kráva. A kdopak se to postavil vedle mě, s číslem 86. Jeden vocas, z Čech, taky dělá LOBy a OBy. A je vod nás, teda z Nejdku, ale teď je náš. A je to Karýk. Nazdar Karýku, hlavně přede mnou, ty dřeváku, neupadni. Teda u koho měl Karýk protekci to fakt nevim, ale asi má dobrou erekci.
3, 2, 1 start a jedem, za 2:42 jsem zpátky. Globus přijel 2 minuty za mnou, a to už jsem mu 2 minuty dával na 10. kilometru. No ještě zdaleka to není obkladač, ještě pořád je to lyžař, Pan klasik. Jednu sekundu za nim dojel Karýk. (ten si před týdnem střihnul Tartu maratón v Estonsku-65 km a v neděli si ještě střihnul 50km volně. A v pondělí si střihnul cestu z Lahti do Plzně autem, prostě vocas) a další sekundu za nima dojela ta finská kráva. Jinak se na trati nic moc zvláštního nedělo. Jenom jsem jednou, asi na 18. kilometru, ve sjezdu vjel do rychlejší stopy asi tak 10 metrů před tu finskou krávu. A protože byla rozjetá, tak mě musela předjet. A protože je kráva, tak na mě řvala, jako kráva. Což ostatně před tím dělala i na jiné závodníky, celkem bezdůvodně. Je to spíš píča. Takže dobře, že jí klucí řízli. Ale bohužel dvě další finky byly nad naše síli. Ale ty byly úplně normální.
Po závodě jsme zapadli do INTERSPORT šatny (teda Karýk ne, ten se šel mačkat někam s ostatníma 3752 šílencema). Sprcha byla, sauna byla. Pivo bylo. Sprcha 3x, lehká sauna 3x, pivo 5x. Zvážil jsem se, před závodem 94 kg oblečenej, po závodě 87 kg nahatej. Pak jsme ještě chvíli sledovali norský přebor ve skiatlonu a vyrazili jsme domů. Řidič Eva (ta jela 32 km).
V neděli jsme si šli zalyžovat ještě jednou do Helsinského borčáku, svítilo sluníčko, -4, sice dost lidí, ale to zas tolik nevadilo, nikdo nebyl rychlejší a o to přece za každou cenu jde, ne. Na stadionku na Paaloheině jsou udělaný stopy jenom pro děti, pěkně z mírného kopečka 8 stop vedle sebe 50 metrů dlouhý, tak pro 2 – 3 roky starý. No prostě jako v Borčáku.
V neděli večer jsme letěli domů, na letišti pivo za 8,50. Perkele.