Pro úplnost přidávám výsledky z Velikonočních štafet. Přidal jsem také několik fotek, jinak, kdo tam nebyl nemusí litovat. Byla tam celkem nuda a nic moc se nedělo, pili se patoky, žádná zábava, špatné jídlo, přijeli jsme hladoví. Už aby byla zase nějaká akce v Plzni.
Soustředění je za námi a tady je pár fotek, jak to tam vypadalo.
Pokračování Kazachstánského deníku
4.3. 08 Úterý, Ridder city
Dneska se aklimatizujeme, trošku nás ta cesta unavila, jdeme se projet na trénink. Celkem nic moc se neděje, takže se spíš vrátím k několika zajímavým momentům.
1. Přílet na letiště Ust kamenogorsk – před halou na nás čeká asi pět pohlavárů, několik kameramanů, místní novináři a holky v krojích. Přivítá nás asi starosta, nevim moc jsem ho neposlouchal, spíš jsem si prohlížel ty jejich zlaté úsměvy. Po uvítací řeči odjíždíme s policejní eskortou do 100 km dalekého Ridder city.
2. Plati tady TENGEMA. Kurs je asi 120 Tenge za 1 dolar, takže 7,50 na koruny. Průměrný plat asi 400 dolarů, jídlo je tady tak o 10 procent levnější než u nás.
3. Přijeli jsme k mostu přes řeku. Autobusem. Normálnim autobusem pro asi 50 lidí, co váží 17 tun. Ten most je na cestě mezi dvěma ubytováními. Musí se přes něj jezdit minimálně dvakrát denně. Tím normálně velkym autobusem. Ten most není novej. Je spíš dost starej. Jako všechno tady. Ten most má nosnost 10 tun. To zarazilo i policejní eskortu, žádní tupci, tihle chlápci v uniformách. Radí se se šoférem asi 15 minut. Pak se šalomounsky rozhodujou, půjdeme pěšky, autobus to přejede prázdnej. Klaplo to.
4. Ještě k tomu mostu. Vracíme se z otevíracího ceremoniálu, autobus je narvanej lidma. Na mostě se opakovala opět známá scéna. Všichni ven a pěšky. Tentokrát s malým rozdílem. Tentokrát to přejel, když bylo všech 60 lidí na mostě. Klaplo to.
5. Před sprintem jsme přišli na snídani a nestačili jsme se divit. Poslouchej. Minimálně 150 g flák uzeného, k tomu chleba s kaviárem, žele bonbony a kakao. To nepozřel ani Ukrajinec (už dorazil, cesta mu trvala 75 hodin)
6. V lese je všechno perfektně připravený (tratě, stopy dělají v podstatě Rusové), skůtrovky skoro všude 1,5 metru, hustá síť stop, pěkný standardky.
Středa, Pátek, Sobota
Závody
To až tak zajímavé není, výsledky znáte nebo si je můžete najít. Podávali jsme vyrovnané výkony, Jirka bojoval se Švýcarama kolem dvacítky, já s ostatníma na konci první desítky. Schválně jsem jezdil takhle vzadu. Aby o to více vyznělo to druhý místo na ME. Aby bylo vidět, že to nejde samo. To se prostě samo neudělá. Tomu se prostě musí jít naproti.
Zítra jsou štafety, ale my už pojedeme domů. Ještě si zopakujeme transitní protokol v Moskvě, ale určitě to stihneme, máme tam 12 hodin pauzičku.
Další článek o zážitcích z Kazachstánu je u mlátila
jak možná někteří víte, vyrazili jsme já (Sud) a Jirka (Mlátil) na finále SP 2008 do vzdáleného Kazachstánu. Předem musím říct, že už přípravy naší cesty nebyly úplně jednoduché, řešilo se, jestli pojedu sám nebo s Mlátilem, nebo nepojedu ani já ani Mlátil. To že jsme nakonec vyrazili na východ je především zásluha světoznámého oddílu KOS.o.s Plzeň a jeho skvělých členů. Když napíšu, že za to děkujeme, tak to vyzní blbě, takže to nenapíšu, ale radši napíšu, že už se těšíme na Velikonoční soustředění…
Cestu a pobyt v Kazachstánu nejde odbýt krátkou zprávou, článkem, to se zkrátka musí rozepsat.
Kapitola I – Cesta
2.3.08 Neděle, Plzeň
04,00 – Ondra vstává, snídá, balí věci
06,30 – Ondra se jde na 30´ proběhnout
7,00 – Ondra se sprchuje, Jirka vstává
8,15 – Ondra s Katkou odjíždí k Jirkovi (cestou se zastaví u Věnky) ke společnému dobalení věcí
9,10 – odjezd od Jirky na Ruzyni – řídí Ondra
10,20 – příjezd na Ruzyni. Katka se vrací do Plzně
11,45 – odlet odložen o hodinu, Katka volá Ondrovi, že už je v Plzni, Ondra volá Kubovi, Jirka volá Verče, Zdena volá Jirkovi
12,45 – odlet do Moskvy
17,05 – přílet do Moskvv místního času (o 2 víc)
18,30 – konečně jsme se po vystání několika front dostali k tomu, že chceme do KAZ a nemáme víza. Začíná tranzitní protokol (3 kontroly pasu)
20,30 – přejíždíme pod dohledem na terminál C (další 2 kontroly)
23,20 – odjezd k letadlu Air Astana
0,05 – odlet do Astany (všimněte si, už je pondělí)
6,00 – přílet do Astany místního času (další 3 hodiny navíc), setkání s výpravou NOR, SWE, SUI, GER, ROM (Ukrajinec jede vlakem a vyjel už v pátek)
7,20 – udělují nám víza za 70 dolarů
8,30 – odlet do Ust-kamenogorsk
10,30 – přílet do Ust-kamenogorsk
10,30 – Ondrovi nepřiletěla taška
10,45 – vítání výprav místním starostou
11,30 – odjezd busem do Ridder city
14,30 – příjezd do Ridder city – Sinegorje, ,oběd
15,30 – odjezd busem do Lesnoe – centrum závodů a naše ubytování
16,30 – příjezd do Lesnoe – prezentace, akreditace, ubytování, chaos
18,20 – Ondra s Jirkou se jdou proběhnout na 30´
19,20 – večeře
21,00 – místního času jdeme spát, Jirka se ještě osprchoval, Ondra ne, páč nemá ručník
22,40 – Ondrovi přijela taška
