Nazdar kamarádi!
Háša poslal zprávu z prvního výškového tábora!:
Dnes 12.4. po 6 hodinách pochodu jsme postavili C1 ( = první výškový tábor – pozn. překladatele) ve výšce 5720m.
Při výstupu bylo vedro. Teď už napadlo 30cm sněhu a v noci je minus 10 stupňů.
Chybíte mi, už je to dlouhé!
Tak mu držme palce, když nám v neděli tak hezky postavil závody!
Kromě tomu, že sprintové štafety se jely na MS vůbec poprvé, se nic zvláštního nestalo. Vyhráli rusáci před Švédama a Finama. Systém sprintových štafet vám popíšu velmi zevrubně: Závodí tým o jednom muži a jedné ženě. 10 minut jedete naplno, pak 10 minut čekáte, pak 10 minut jedete, 10 minut čekáte, 10 minut jedete a pak už jenom čekáte až vám dojede baba. Pak si poslechnete ruskou hymnu. A hotovo.
Volný den.
Konečně je trochu času na vydechnutí a na výlet. Hned z kráje vám musim říct, že to tady vůbec není tak pěkný jako v Sjusjoenu. Poslední dva dny pořád chumelí a fouká ostrý severský vítr. Až dneska se to trochu uklidňuje a lehce se rozjasňuje. A ochlazuje až na -10. Ale hlavně tady nejsou skoro žádné výhledy, les je z 99% břízový. Takže si vůbec nepřipadáte jako v lese, spíš jako v nějakém zanedbaném sadu. Dneska jsme se projeli po místních turistických tratích. Dostali jsme se na nějakou náhorní plošinu, tam to bylo celkem pěkné, ale nic obdivuhodného. Těch tratí je tady natočeno slabejch 50 km. A můžete jet buď na východ nebo na západ. Prostě se mrcasit tady v tom údolí, kde nerosto nic jiného než břízy. Tady to prostě není vůbec tak pěkný jako v Sjusjoenu.
SUD
Kapitola 4 – long
Počasí se konečně trochu umoudřilo, tak nám dneska moc nefoukalo. Královská disciplína byla nakonec lehce zkrácena na přijatelných 27 km s převýšením 750 metrů. Ovšem dalo se tušit, že toto převýšení zdoláme na 3 až 4 postupech. A co byste řekli? Bylo to tak. Teda skoro, ale v každém kole (měli jsme 3) se hned na první kontrolu jelo 25 až 35 vrstevnic. Takže dneska to bylo fyzicky výživný. Přesně jak má long být. Vypadá to že nám to kupodivu s Mlátilem zas až tak moc nevadilo. Hlavně tady podáváme obdivuhodný výkony, když vezmeme v potaz kolik toho natrénujem v porovnání s ostatníma. Tak třeba Tunis- ten měl nalyžováno už v prosinci 100 hodin (to je tak 1200 – 1500 km), pak to přestal počítat. Taivainen nalyžuje 4000km za zimu, za rok 1000 hodin tréinku. Rusové (jejich práce je LOB) mají 8000 až 9000 km za rok. Nevim jak švédové, ale tipnul bych si, že podobně jak Tunis.
A teď my dvá. Za rok 350 – 400 hodin. Na lyžích necelý dva litry, za rok tak 3000 km a to počítám ježdění na kole do práce. K tomu si musíte připočíst hodiny a hodiny práce na pořádání různých oblžů, krosů a takových hovadin jako jsou pětidenní. A výsledky jsou skoro stejný, možná jsou trošku rychlejší a jistější na mapě, ale zase ne všichni.
Takže jediný vysvětlení je, že nemají tak hodnotný společenský oddílový večírky jako my, my všichni, kosi z Plzně.
SUD
Fotky z MS ve švédském Tänndalenu.
