Monthly archives: March, 2010

Na startu prvních orienťáků – oblastních žebříčků na letišti u Plas se nás sešla pěkná kupa a to je dobře.
Navíc jsme vybloudili nadmíru hodně pódiových umístění:
no mrkejte:
v sobotu:
Vyhráli: Eliška Kroupová, Jindra Jedličková, Hasák
druzí byli: Lukáš Richtr, Vráťa Polívka, Šimon Suchý
třetí: Adéla Mikešová, Ondra Hasman, Lenka Hasmanová, Aleš Richtr

a v neděli jsme přidali další medaile:
vyhrál: Lukáš Richtr a Šimon Suchý
druzí byli: Ondra Hasman a Ondřej Sobota
třetí: Martin Kočandrle a Martin Sobota.
na krásném 12.místě v lavní kategorii skončil Jirka Mlátil Bouchal, jehož čas 115 minut byl nejlepší v našem kraji, takže se stal krajským přeborníkem na dlouhé trati. blahopřejem Jiříku, ty no repre pořád máš!
A všichni – jen tak dál.
trénink dětí ve čtvrtek v 16 hod na konečné 4 na Košutce.
A pak už alou na velikonoce!
hasák

První antybál byl v roce 1980, což bylo před 30 lety. Je to vlastně letos takové malé jubileum a kdo ví, možná to letos bude naposled. Budeme rádi, když v pátek 26. března na 8 večer dorazíte do Jasu. Téma je 30, takže prijďte s třicítkou. Kdybyste žádnou nesehnali, tak nevěšte hlavu, přijďte taky, třeba se vám podaří s třicítkou odejít.
Lístek pro 2 je za 250 korun, což je o 50 méně než loni, za zdražení se omlouváme

Chtěl jsem psát o lobech, ale velký kulový. Budu psát o narození nejmladšího kosáčka. Bylo to totiž daleko zajímavější.
Přestavte si, že je sobota večer, Štěpán už spí, nádobí je umytý, podlaha vytřená, hračky uklizený, prostě všechno, jak má bejt. Jenom s tím termínem porodu to asi tentokrát nevyjde, je 9 večer a do konce dne tři hodinky a kontrakce kde nic tu nic. Sledujeme film U mě dobrý a je to docela dobrý. Po filmu umejt, vyčistit zuby a spát. Do postele jdem něco po jedenáctý, chvilku si čtem(já např. výbornou knížku Osm vyhaslic smrtelných, což je povídková knížka o ženách – ztoskotankyních, v různém věku). Zhruba v půl dvanáctý lampa zhasla, dobrou noc, pusu a jdem spát. Začínám klimbat, tep klesá pod 45/min. Za deset minut dvanáct jsem se vytrh z klimbu (tep už byl pod 40), protože se Katka zvedla, že jí bolí břicho. Jde na záchod, obratem se vrací, že jí možná odtekla voda, že se jde rači znova přesvědčit na záchod. Zůstávám v leže, tep 65. Po 2 – 3 minutách se Katka opět vrací, že pojedem, začali kontrakce. oblékám se , tep 80 a sbíhám ven očistit zamrzlé auto. Snažím se o kompromis mezi rychlým a kvalitním oškrabáním a trošku kleju, že už jsem to neudělal večer. Vracím se nahoru, že kontrakce zesílily, slyším už z prvního patra. Bereme si věci, budíme tchána (toho času na návštěvě), informojume ho o situaci a jdem do auta. Od baráku vyrážíme přesně v 00:24, kontrakce po třech minutách, muj tep 120, směr porodnice Rokycany (tam jsme byli posledně moc spokojení). V čase 00:26 kontrakce jak sviňa, brzdím na zledovatělé silnici pod hlavním hřbitovem a otáčíme vůz směr porodnice Plzeň. Zařazuji pátý rychlostní stupeň a podle všech předpisů vjíždíme do areálu nemocnice na Lochotíně. Ještě 30 metrů před bránou jsem rozhodnutej, že jim tu závoru rozštípu, ale vrátný provedl velmi rychlý zvedací manévr. Na příjem vcházíme v 00:34. Začal jsem oznamovat, že budeme rodit, bla bla bla načež se na mě sestra podívala a řekla: ona nám to paní řekne sama. Vyzvala Katku, že jí ještě prohlídne a ať si ty kontrakce v klidu prodejchá (skoro u toho pila kafe, kráva stará). Pak ještě 5 minut vyplňovala papíry (kontrakce tak po minutě, muj tep 150). Konečně jí trklo, že Katka nesimuluje, vzala jí na káru, šup do výtahu a do 4. patra. Z výtahu běžíme chodbou k rodícímu pokoji,pauzy mazi kontrakcema tak 10 sekund, muj tep 180, z různých dveřích vybíhá 5 lidí, vypadá to jako panika, ale oni zřejmě ví co dělají. Na pokoj vrazíme tak v 00:44, stihneme z Katky sundat boty, kalhoty a to je všechno. V 00:48 je Barča na světě. V 00:50 jsem ji vyfotil a jdou na mě mrákoty, tak si sedám do křesla abych tam s sebou nesek.
No řeknu vám, na 1 hodinu života docela slušnej salát emocí…