V neděli dopoledne 28.1.07 si dali v Borském parku dostaveníčko za vlezlého počasí s temperatůrou lehce nad nulou členové Klubu orientačních sportů, aby se utkali v klubovém přeboru na krátké trati v lyžařském orientačním běhu. Pár fotek je tady. Výsledky a komentář od předsedy najdete v příloze.
Severské mistrovství v LOB bývá na severu. A letos tomu nebylo jinak. A přesto, že to letos bylo téměř u polárnho kruhu, rozhodli jsme se (RD LOB – muži), že tam pojedem. Ne poletíme, ale pojedem.
Na NOM (severské mistrovství) se nakonec nominovalo (vybralo) 6 mužů, ve složení: Jan Lauerman, Radek Laciga, Lukáš Váňa a od nás já a Mlátil. Ve Štokholmu jsme ještě nabrali letňáka Michala Horáčka, abysme obsadili 2 štafety. Třetí reproš z KOSu Tomča Rauch jet nechtěl.
Cesta z Plzně do Tormia (cca 2600km) trvala 50 hodin, ale to jsme dlouho čekali na moraváky v Praze a přespali ve Stockholmu. Zpátky jsme to už ztlačili na 31 hodin. Kdybyste někdo nevěděl kde Tormio je, tak se tam jede z plzně přes: Praha – Drážďany – Berlin – Rostock – Trelleborg – Malmo – Jonkopink – Linkoping – Nordkoping – Stockholm – Sundsvall – Umea – Lulea – Haparanda. A jste tam. Je tam světlo od půl desátý do půl čtvrtý. 10 až 20 pod nulou. Osvětlený stopy. Půl metru sněhu (na výšku). A půl metrový pizzy (v průměru). Závodili jsme v pá, so, ne a zase jsme jeli domů. Ve Švédsku se může jet na dálnici 110, jinak 90. Když jedete 101,5 tak to stojí 2000 SEK. Říkali místní. Silnice tam nesypou, jezdí s hřebama. My jsme hřeby neměli. Když sjedete ze silnice do příkopu, tak vás vytáhne jenom odtahovka s navikákem. Tak za 1700 SEK. Říkali místní.
Výsledky si prohlídněte na netu, žádná sláva to nebyla. Co se taky dalo čekat, v takový zimě, s tolika čárkama na mapě a bez přípravy. Ale zalyžovali jsme si. Ty odpolední vyjížďky s čelovkam. Kurva, to byla ale KLÁSA. Možná jediná pořádná letos. To je ale vymaštěná zima, co? Zdar.
Ondra
