Soumi LOB štafety
Ze života velitelské chatky v Imatře:
“Jedu na míting, pak se stavim v obchodě koupit pivo, chcete ještě někdo něco?
Kuchař: ” Potřeboval bych kilo cukru.”
“Nevíte, jak se řekne finsky cukr?”
Kuchař: “Hlavně řekni, že chceš móčkový”
Omlouvám se za malé zpoždění, v neděli po štafetách jsme se hned balily, na chvilku jsme koukli na banket, ještě v noci jsme vyrazili do čech, dojeli jsme v úterý a hned na kurz na Pernink…
Takže závody štafet. Kdopa byl z našich štafet nejlepší? no kdopa? No dorostencí. A víte proč? protože dvě třetiny štafety byly z Plzně. No jakpa je to možný? Protože máme dobrý geny a Sportclub, kterej je naučil lyžovat. Tímto jim děkujeme. A jakpa to probíhalo? Rozjížděl Hasáček, chytrý kluk z Letkova. Věřili jsme mu a on si taky věřil. První přijel Rus a Fin, pak ještě pár závodníků. Když se na stadionu objevila bílá kombinéza..”To je Hasáček.”
“Ne to je Estonec, ty mají taky bílou kombinézu.”
“Hovno, to je Hasáček, takový obří prsty má jenom Hasáček….”
takže přijel 8., na druhém úseku druhým nejlepším časem Pepa Nagy vytáhnul náš tým na 5. místo a pro finišmana Hašana pak nebyl problém docvaknout o půl minuty Lotyše a Rusáka z druhé štafety a pak jim ujet. Cink a je tu bronz. A to se počítá. Do Plzně vlastně dva bronzy. Hurá, kdypa to oslavíme? Asi na Velikonocích…už se těším.
Tolik z Finska, děkuji za pozornost.