Sedm statečných aneb Mistrovství štafet a družstev
Už dlouho jsem nenapsal žádný článek. Ne, že by nebylo o čem. Bylo, skoro každý víkend je o čem psát, protože kosácí přidávají úspěchy v žácích, v dorostu, pěšky i na kole. Spíš jsem byl línej. Omlouvám se. Na druhou stranu vy jste nesesmolili taky ani čárku, pravděpodobně vás to ani nenapadlo, tak jsem v klidu .
Tentokrát se ale hecnu, protože důvod je. A nejsem línej, mám to v hlavě. Ale popořádku.
O víkendu vyvrcholila sezóna OB sezóny závody štafet a družstev. V sobotu štafety, v neděli družstva.
KOS Plzeň, nejlepší oddíl na světě, postavil 5 veteránských štafet a 3 veteránská družstva. A… a to je všechno . Protože děti (žáci) běhají za oblast a dorostenci běhají za ZTC. Ještě se o nich zmíním.
Veteráni běželi výborně, možná lepší říct, že veteráni byli rádi, že běželi. Někteří sice zbytečně, ale to nevadí, radost z pohybu byla. Pamatujete ještě na ty Tři veteráni, jak jeden běžel v pohorkách, jeden bez vyčteného čipu a jeden nestihl start, protože kadil? Tak teď si k nim přidejte ještě čtvrtýho Veterána, kterej běžel, běžel dobře, běžel v orientkách, běžel s vyčteným čipem a stihnul start. Ale neorazil cíl… Ale nevadí, to prej se stává maximálně jednomu členu týmu, maximálně jednou za 5 let. Nám se to stalo dvakrát za jeden den. Dvakrát. Ale u toho dalšího vás to nepřekvapí, toho už znáte, to je ten, co minule kadil .
Jo a pak tam byl ještě jeden, ten zase pořád radí dětem, co mají dělat a co hlavně dělat nemají. A pak si vezme jinou mapu. Rozumíš, rozhodčí 1. třídy. To prostě nepochopíš. Hlavně tím pádem pošle svojí ženu, svojí milovanou ženu, na 7 kilometrový úsek. Rozumíš, na 7 kilometrů! 7 kiláků pro pracovnici ČEZu, to nevymyslíš….
Ale bylo to prostě dobrý, odpovídá to naší systemetické přípravě…
Žákovská oblastní družstva jsme postavily 4, tj. celkem 32 dětí. Z VPM celých 9 kusů: Robin, Pepa, Martin, Tobík, Barča, Julča, Viki, Janička, Zuzka, takže zase nejvíc z oblasti. A jak dopadli? Áčko 14., Béčko 20., Céčko 26. a Déčko 29. – ale taky to u těch dětí není to nejdůležitější, pro některé zkušenosti k nezaplacení, zase jsou o něco víc hrdí na náš divokej západ.
A dorost jsem si nechal na konec. Naši dorostenci běhají za ZTC, aby mohli běhat s kamarády z Lokotky i dalších oddílů v oblasti. Protože to tak chtěli a protože sami by tak silné družstvo dohromady nedali.
A tak se na startu M ČR družstev postavily 2 ZTC družstva:
A – Tonda Svoboda, Šárka Beránková, Šimon Stehlík, Kačka Kožíšková, Kuba Stehlík, Danča Mayerová a David Němec
B – Štěpán Vodrážka, Natka Hermanová, Ondra Herman, Hedy Beránková, Kuba Krs, Kačka Sobotová a Kuba Turek.
Béčko tam jelo na zkušenou, protože všichni jsou ročníky 2008, jsou tedy mezi 15 – 18 letými dorostenci pořádní zelenáči, ale budou lepší a lepší
A teď k A týmu. Rozbíhá Tonda Spolehlivý, přibíhá 11., v podstatě v kontaktu. Druhý úsek Šárka Vyrovnaná, běží skvěle, vylepšuje na 7. místo, třetí úsek Šimon Nalaďený, předbíhá jednoho soupeře za druhým, poskočí na 2. místo (komentátor Béďa Klimpl zatím v klidu hlásí: „ZTC překvapivě na druhém místě“). Čtvrtý úsek Katka Vychechtaná, při své podzimní fantastické fazóně udrží 2. místo, což nikoho nepřekvapuje. A Béďa Klimpl lehce zvyšuje hlas: „ ZTC se stále drží v čele“, možná začíná tušit. Na pátém úseku Kuba Nezničitelný dobíhá také na 2. místě. Ale ejhle, ejhle, vedoucí štafeta PBM je disk, pátý úsek si vzal špatnou mapu (že by jim radil Aleš Richtr???) A to už se Béďa neudrží, protože štafeta ZTC se dostává do vedení, navíc má 4 minuty náskok. „Ale pozor, pozor, závod ještě není v cíli, ještě se toho může hodně stát, zajíci se počítají po honu“, huláká Béďa. Stává se ale akorát to, že na šestém úseku běží Danča Flegmatická tak profesorsky, že navyšuje náskok na 5 minut. „ZTC vede po šesti úsekách o 5 minut a jen velká smůla by ho mohla připravit o naprosto nečekaný, ale naprosto zasloužený titul“, tak přesně tohle hřímá do repráků Béďa Klimpl. Jo, jo, ten Béďa, východočeský patriot. To kdyby mi někdo před závodem řek, tak bych mu samozřejmě uvěřil. Ale ne úplně moc . Na sedmý úsek vybíhá David Spokojený. To je ale situace – poslední úsek, 5 minut náskok, nesmí to zkazit. Když je David asi v půlce závodu, náskok se ztenčil na 4 minuty. A Béďa už má jasno: „ZTC si běží pro MISTROVSKÝ TITUL“. David Spokojený jde jako robot, metr po metru, kontrolu po kontrole, pěkně až na divácký úsek, aby si ještě vychutnal závěrečnej pytlík. A pak hurá do cíle. Znáte to, na doběhu na něj čekají ostatní z týmu, běží s ním do cíle, smějou se, nechápou, nechápou, smějou se. ….To je prostě dobrý, takhle je zažít. Často jsem některý z nich viděl na tréninku, v předklonu, zadejchaný, kyselý…a teď takhle…MISTŘI.
Díky kluci a holky z Plzně (a Berouna)
Díky Lucko a Regino za zajištění ubytování a hospody pro veterány v Proseči, ubytování s jídlem pro dorostence v Mladočově a ubytování s večeří pro žáky v Poličce.