Yearly archives: 2023

Veselé Vánoce a šťastný Nový rok přejeme všem skvělým členům KOS Plzeň

Děkujeme vám za spolupráci nejen při Botokrosu, ale při spoustě dalších akcích, které jsme letos zvládli.

A samozřejmě také za spoustu skvělých výkonů a výsledků na lyžích, na kole nebo pěšky.

A buďte spokojení a v pohodě, aspoň tak, jak naši mladí

Botokros_výsledky_2023

Už dlouho jsem nenapsal žádný článek. Ne, že by nebylo o čem. Bylo, skoro každý víkend je o čem psát, protože kosácí přidávají úspěchy v žácích, v dorostu, pěšky i na kole. Spíš jsem byl línej. Omlouvám se. Na druhou stranu vy jste nesesmolili taky ani čárku, pravděpodobně vás to ani nenapadlo, tak jsem v klidu .

Tentokrát se ale hecnu, protože důvod je. A nejsem línej, mám to v hlavě. Ale popořádku.

O víkendu vyvrcholila sezóna OB sezóny závody štafet a družstev. V sobotu štafety, v neděli družstva.

KOS Plzeň, nejlepší oddíl na světě, postavil 5 veteránských štafet a 3 veteránská družstva. A… a to je všechno . Protože děti (žáci) běhají za oblast a dorostenci běhají za ZTC. Ještě se o nich zmíním.

Veteráni běželi výborně, možná lepší říct, že veteráni byli rádi, že běželi. Někteří sice zbytečně, ale to nevadí, radost z pohybu byla. Pamatujete ještě na ty Tři veteráni, jak jeden běžel v pohorkách, jeden bez vyčteného čipu a jeden nestihl start, protože kadil? Tak teď si k nim přidejte ještě čtvrtýho Veterána, kterej běžel, běžel dobře, běžel v orientkách, běžel s vyčteným čipem a stihnul start. Ale neorazil cíl… Ale nevadí, to prej se stává maximálně jednomu členu týmu, maximálně jednou za 5 let. Nám se to stalo dvakrát za jeden den. Dvakrát. Ale u toho dalšího vás to nepřekvapí, toho už znáte, to je ten, co minule kadil .

Jo a pak tam byl ještě jeden, ten zase pořád radí dětem, co mají dělat a co hlavně dělat nemají. A pak si vezme jinou mapu. Rozumíš, rozhodčí 1. třídy. To prostě nepochopíš. Hlavně tím pádem pošle svojí ženu, svojí milovanou ženu, na 7 kilometrový úsek. Rozumíš, na 7 kilometrů! 7 kiláků pro pracovnici ČEZu, to nevymyslíš….

Ale bylo to prostě dobrý, odpovídá to naší systemetické přípravě…

Žákovská oblastní družstva jsme postavily 4, tj. celkem 32 dětí. Z VPM celých 9 kusů: Robin, Pepa, Martin, Tobík, Barča, Julča, Viki, Janička, Zuzka, takže zase nejvíc z oblasti. A jak dopadli? Áčko 14., Béčko 20., Céčko 26. a Déčko 29. – ale taky to u těch dětí není to nejdůležitější, pro některé zkušenosti k nezaplacení, zase jsou o něco víc hrdí na náš divokej západ.

A dorost jsem si nechal na konec. Naši dorostenci běhají za ZTC, aby mohli běhat s kamarády z Lokotky i dalších oddílů v oblasti. Protože to tak chtěli a protože sami by tak silné družstvo dohromady nedali.

A tak se na startu M ČR družstev postavily 2 ZTC družstva:

A – Tonda Svoboda, Šárka Beránková, Šimon Stehlík, Kačka Kožíšková, Kuba Stehlík, Danča Mayerová a David Němec

B – Štěpán Vodrážka, Natka Hermanová, Ondra Herman, Hedy Beránková, Kuba Krs, Kačka Sobotová a Kuba Turek.

Béčko tam jelo na zkušenou, protože všichni jsou ročníky 2008, jsou tedy mezi 15 – 18 letými dorostenci pořádní zelenáči, ale budou lepší a lepší

A teď k A týmu. Rozbíhá Tonda Spolehlivý, přibíhá 11., v podstatě v kontaktu. Druhý úsek Šárka Vyrovnaná, běží skvěle, vylepšuje na 7. místo, třetí úsek Šimon Nalaďený, předbíhá jednoho soupeře za druhým, poskočí na 2. místo (komentátor Béďa Klimpl zatím v klidu hlásí: „ZTC překvapivě na druhém místě“). Čtvrtý úsek Katka Vychechtaná, při své podzimní fantastické fazóně udrží 2. místo, což nikoho nepřekvapuje. A Béďa Klimpl lehce zvyšuje hlas: „ ZTC se stále drží v čele“, možná začíná tušit. Na pátém úseku Kuba Nezničitelný dobíhá také na 2. místě. Ale ejhle, ejhle, vedoucí štafeta PBM je disk, pátý úsek si vzal špatnou mapu (že by jim radil Aleš Richtr???) A to už se Béďa neudrží, protože štafeta ZTC se dostává do vedení, navíc má 4 minuty náskok. „Ale pozor, pozor, závod ještě není v cíli, ještě se toho může hodně stát, zajíci se počítají po honu“, huláká Béďa. Stává se ale akorát to, že na šestém úseku běží Danča Flegmatická tak profesorsky, že navyšuje náskok na 5 minut. „ZTC vede po šesti úsekách o 5 minut a jen velká smůla by ho mohla připravit o naprosto nečekaný, ale naprosto zasloužený titul“, tak přesně tohle hřímá do repráků Béďa Klimpl. Jo, jo, ten Béďa, východočeský patriot. To kdyby mi někdo před závodem řek, tak bych mu samozřejmě uvěřil. Ale ne úplně moc . Na sedmý úsek vybíhá David Spokojený. To je ale situace – poslední úsek, 5 minut náskok, nesmí to zkazit. Když je David asi v půlce závodu, náskok se ztenčil na 4 minuty. A Béďa už má jasno: „ZTC si běží pro MISTROVSKÝ TITUL“.  David Spokojený jde jako robot, metr po metru, kontrolu po kontrole, pěkně až na divácký úsek, aby si ještě vychutnal závěrečnej pytlík. A pak hurá do cíle. Znáte to, na doběhu na něj čekají ostatní z týmu, běží s ním do cíle, smějou se, nechápou, nechápou, smějou se. ….To je prostě dobrý,  takhle je zažít. Často jsem některý z nich viděl na tréninku, v předklonu, zadejchaný, kyselý…a teď takhle…MISTŘI.

Díky kluci a holky z Plzně (a Berouna)

Díky Lucko a Regino za zajištění ubytování a hospody pro veterány v Proseči,  ubytování s jídlem pro dorostence v Mladočově a ubytování s večeří pro žáky v Poličce.

 Ano parkur. I tak by se dal charakterizovat pohyb ve skandinávských terénech.  Není to úplně normální běhání, tam na severu. Je to takové prodírání se, seskakování a vyskakování a všelijaké přelejzání. Občas  klouzání a šplhání. Někdy škrábání a dost často čvachtání.

Několik našich mladých závodníků vyrazilo o prázdninách na zkušenou do světa. Vypravili jsme se do severského Švédska, do Göteborgu, resp. do lesů kolem tohoto druhého největšího švédského města. Byl tam zorganizovaný Stacionární kemp ČSOS, kdy máte připravené tréninky, vytištěné mapy, roznesené kontroly. Takhle nějak si to představuju. Pobývali jsme tam v rámci výpravy naší oblasti, ještě s ONO, MLA a LPM. Nejvíc tam bylo právě našich a ostrovských mladých nadějných orienťáků.

Trenérsky jsme zajištovali za VPM já se Zuzkou Kadlecovou, Luďa Richtr tam byl v pozici ambasadora, aby radil a předával zkušenosti mladším závodníkům.

Odběhali jsme 11 tréninků, byly bažinky i bažiny, vřes, borůvky a mech, skalní plotny, skalní srázy a skalní skály. Samozřejmě jezírka, vlastně rybníky :-). Les občas řídký, občas ne, občas hustý, občas ne.

Kromě běhání jsme celkem dost hráli fotbal a koupali se. Nebylo to v teplé vodě, to dá rozum.

Naši kluci přijali fotbalovou výzvu Královohradeckého TSM. No neprohráli, to dá rozum.

Vařili jsme si sami, většinou v kuchyni, někdy na skále, ale vždy to bylo dobré.

No a když bylo nejhůř, navštívili jsme IKEU

Na trénincích jsme měli vždy výtečnou náladu

Běhali jsme podle švédských map, někdy i s výhledem na moře

já jsem pořád svěřencům něco vykládal a vykládal…

a oni běhali a běhali…

Kam jsme přijeli, vypadalo to trochu jako komando převaďečů

A i na výlet byl čas

Můžu vám říct, že je to dobrý, jezdit s těma našima kosáckejma dětma. Jsou fakt skvělí a vtipní.  Klidně se můžete přidat, stojí to za to.

Strašně moc fotek a videí je zde od všech možných autorů a umělců. Díky ještě jednou Zuzce za pomoc se vším možným a dospělým klukům a holkám z ONO za starání, řízení, zařizování, vaření a dobrou náladu. A předsedovi Hášovi za auto.

Mějte se krásně

Vodr

Soustředění mladých kosáků v Jizerkách se zase vydařilo. Celkem 33 trénujících svěřenců se potilo při trénincích s mapou, bez mapy a v sauně. Když netrénovali, tak si hráli (žáci), kopali do míče (dorostenci) a hráli karty (junioři). Běhali jsme v těžkých terénech v údolí Kamenice, na Břízkách u Jablonce a na Bukové hoře – v terénu z MS 2021. Zdolali jsme Slovanku, Královku, Tanvaldský špičák a samozřejmě Smrk a Jizeru

Taky jsme posilovali, protahovali a koupali se, grilovali, opékali a zpívali. Prostě jsme se tmelili a připravovali se na podzimní závody.

Děkuji spolutrenérům Hášovi motivátorovi, Ivce zařizovatelce, Evce fotografce, Pavlovi komentátorovi a Pepovi terminátorovi

fotky O.V. a Evky K.

 Dne 20. června se konal nad golfem v Dýšiné 45. ročník Paralelního závodu o dres Mistra světa Bernta Friléna ze Švédska. Pod taktovkou Ondry Vodrážky, který Paralelní nikdy nevyhrál a Tomáše Prokeše, který ho vyhrál 5x. Bylo příjemných 32 °C, profil mírně zvlněný, pro závodníky bylo příjemné, že vždy startovali z kopce.

Někteří favorité nedorazili, někteří vypadli a někteří se dostali až do finále. Tam se probojoval Tomáš Karýk Kamaryt, Šimon Kurz z KOS Plzeň a David Němec a Jakub Stehlík z Loko Plzeň. Finále bylo tak akorát dlouhé – 1,5 km a  tak akorát do kopce – 150 m. To se nejvíce zamlouvalo Jakubovi Stehlíkovi, který zvítězil.

Jakub Stehlík se stal nejmladším vítězem Paralelního – je mu 15 let a 9 měsíců – tím překonal Tomáše Prokeše o 1,5 roku

Jakub Stehlík se stal prvním sourozencem, který Paralelní vyhrál – loni zvítězil jeho bratr Šimon

Jakub Stehlík je borec

Děkuji pořadatelskému týmu: Tomáš Prokeš, Martin Hejna, Štěpán Vodrážka, Katka Vodrážková, Jitka Rauchová

Fotky od Martina Hejny zde: https://vodr.rajce.idnes.cz/Paralelni_2023/

Kosáci v omlazené sestavě Tonda, Lukáš a Marek opět nenechali nikoho na pochybách, který klub je nejlepší, a obhájili titul mistrů ČR v hlavní kategorii H21 Mistrovství ČR štafet v LOB.

Výsledky jsou v ORISu.

Právě skončilo soustředění mladých orienťáckých lyžařů v Abertamech.

sněhu tam byla kupa, tak jsme si na ni vylezli, a vyfotili se.

Kromě toho jsme běhali, běhali s hůlkama, běhali s hůlkama a mapníkem, skákali, imitovali běh na lyžích, jezdili na kolečkových lyžích, jezdili na kolečkových bruslích, běhali LOB bez lyží, hráli fotbal, cvičili jógu a gymnastiku, dělali mapová cvičení, protahovali jsme a posilovali jsme. Chodili jsme na obědy do abertamského řeznictví,  večeře, kompoty, saláty a buchty vařily, smažily a pekly Evka H., Evka K. a Pavla Č., ochutnával to Krsák, v kotli přitápěl Pavel D., fotil to Gibon, zprávy o hokeji juniorů obstarával Pepa M a karty míchala Maru a rozdával Karýk. A na dovolené tam byl Vodr. Ještě tak, aby to zaplatil Had

Mějte se krásně, fotky zde:

https://photos.google.com/share/AF1QipN5PifBWSaDAr0GI4a9yIitdqFD02mud0aZj9Fm9z6mGqU-nzmb7nPEmERPjHXuzA