Monthly archives: March, 2008

Velikonoční soustředění

Pro úplnost přidávám výsledky z Velikonočních štafet. Přidal jsem také několik fotek, jinak, kdo tam nebyl nemusí litovat. Byla tam celkem nuda a nic moc se nedělo, pili se patoky, žádná zábava, špatné jídlo, přijeli jsme hladoví. Už aby byla zase nějaká akce v Plzni.



Velikonoce 08

Soustředění je za námi a tady je pár fotek, jak to tam vypadalo.



Deník Jirky a Ondry II

Pokračování Kazachstánského deníku
4.3. 08 Úterý, Ridder city
Dneska se aklimatizujeme, trošku nás ta cesta unavila, jdeme se projet na trénink. Celkem nic moc se neděje, takže se spíš vrátím k několika zajímavým momentům.

1. Přílet na letiště Ust kamenogorsk &#8211 před halou na nás čeká asi pět pohlavárů, několik kameramanů, místní novináři a holky v krojích. Přivítá nás asi starosta, nevim moc jsem ho neposlouchal, spíš jsem si prohlížel ty jejich zlaté úsměvy. Po uvítací řeči odjíždíme s policejní eskortou do 100 km dalekého Ridder city.

2. Plati tady TENGEMA. Kurs je asi 120 Tenge za 1 dolar, takže 7,50 na koruny. Průměrný plat asi 400 dolarů, jídlo je tady tak o 10 procent levnější než u nás.

3. Přijeli jsme k mostu přes řeku. Autobusem. Normálnim autobusem pro asi 50 lidí, co váží 17 tun. Ten most je na cestě mezi dvěma ubytováními. Musí se přes něj jezdit minimálně dvakrát denně. Tím normálně velkym autobusem. Ten most není novej. Je spíš dost starej. Jako všechno tady. Ten most má nosnost 10 tun. To zarazilo i policejní eskortu, žádní tupci, tihle chlápci v uniformách. Radí se se šoférem asi 15 minut. Pak se šalomounsky rozhodujou, půjdeme pěšky, autobus to přejede prázdnej. Klaplo to.

4. Ještě k tomu mostu. Vracíme se z otevíracího ceremoniálu, autobus je narvanej lidma. Na mostě se opakovala opět známá scéna. Všichni ven a pěšky. Tentokrát s malým rozdílem. Tentokrát to přejel, když bylo všech 60 lidí na mostě. Klaplo to.

5. Před sprintem jsme přišli na snídani a nestačili jsme se divit. Poslouchej. Minimálně 150 g flák uzeného, k tomu chleba s kaviárem, žele bonbony a kakao. To nepozřel ani Ukrajinec (už dorazil, cesta mu trvala 75 hodin)

6. V lese je všechno perfektně připravený (tratě, stopy dělají v podstatě Rusové), skůtrovky skoro všude 1,5 metru, hustá síť stop, pěkný standardky.

Středa, Pátek, Sobota
Závody
To až tak zajímavé není, výsledky znáte nebo si je můžete najít. Podávali jsme vyrovnané výkony, Jirka bojoval se Švýcarama kolem dvacítky, já s ostatníma na konci první desítky. Schválně jsem jezdil takhle vzadu. Aby o to více vyznělo to druhý místo na ME. Aby bylo vidět, že to nejde samo. To se prostě samo neudělá. Tomu se prostě musí jít naproti.
Zítra jsou štafety, ale my už pojedeme domů. Ještě si zopakujeme transitní protokol v Moskvě, ale určitě to stihneme, máme tam 12 hodin pauzičku.

Další článek o zážitcích z Kazachstánu je u mlátila



Deník Jirky a Ondry

jak možná někteří víte, vyrazili jsme já (Sud) a Jirka (Mlátil) na finále SP 2008 do vzdáleného Kazachstánu. Předem musím říct, že už přípravy naší cesty nebyly úplně jednoduché, řešilo se, jestli pojedu sám nebo s Mlátilem, nebo nepojedu ani já ani Mlátil. To že jsme nakonec vyrazili na východ je především zásluha světoznámého oddílu KOS.o.s Plzeň a jeho skvělých členů. Když napíšu, že za to děkujeme, tak to vyzní blbě, takže to nenapíšu, ale radši napíšu, že už se těšíme na Velikonoční soustředění&#8230
Cestu a pobyt v Kazachstánu nejde odbýt krátkou zprávou, článkem, to se zkrátka musí rozepsat.
Kapitola I &#8211 Cesta

2.3.08 Neděle, Plzeň

04,00 &#8211 Ondra vstává, snídá, balí věci
06,30 &#8211 Ondra se jde na 30´ proběhnout
7,00 &#8211 Ondra se sprchuje, Jirka vstává
8,15 &#8211 Ondra s Katkou odjíždí k Jirkovi (cestou se zastaví u Věnky) ke společnému dobalení věcí
9,10 &#8211 odjezd od Jirky na Ruzyni &#8211 řídí Ondra
10,20 &#8211 příjezd na Ruzyni. Katka se vrací do Plzně
11,45 &#8211 odlet odložen o hodinu, Katka volá Ondrovi, že už je v Plzni, Ondra volá Kubovi, Jirka volá Verče, Zdena volá Jirkovi
12,45 &#8211 odlet do Moskvy
17,05 &#8211 přílet do Moskvv místního času (o 2 víc)
18,30 – konečně jsme se po vystání několika front dostali k tomu, že chceme do KAZ a nemáme víza. Začíná tranzitní protokol (3 kontroly pasu)
20,30 &#8211 přejíždíme pod dohledem na terminál C (další 2 kontroly)
23,20 &#8211 odjezd k letadlu Air Astana
0,05 &#8211 odlet do Astany (všimněte si, už je pondělí)
6,00 &#8211 přílet do Astany místního času (další 3 hodiny navíc), setkání s výpravou NOR, SWE, SUI, GER, ROM (Ukrajinec jede vlakem a vyjel už v pátek)
7,20 &#8211 udělují nám víza za 70 dolarů
8,30 – odlet do Ust-kamenogorsk
10,30 &#8211 přílet do Ust-kamenogorsk
10,30 &#8211 Ondrovi nepřiletěla taška
10,45 &#8211 vítání výprav místním starostou
11,30 &#8211 odjezd busem do Ridder city
14,30 &#8211 příjezd do Ridder city &#8211 Sinegorje, ,oběd
15,30 &#8211 odjezd busem do Lesnoe &#8211 centrum závodů a naše ubytování
16,30 &#8211 příjezd do Lesnoe &#8211 prezentace, akreditace, ubytování, chaos
18,20 &#8211 Ondra s Jirkou se jdou proběhnout na 30´
19,20 – večeře
21,00 &#8211 místního času jdeme spát, Jirka se ještě osprchoval, Ondra ne, páč nemá ručník
22,40 &#8211 Ondrovi přijela taška